Otázky a odpovědi

Bitcoin je možné koupit mnoha různými způsoby. Většina lidí dnes získá svůj první bitcoin, nebo jeho část, na některé z internetových směnáren či burz. Jde jednoduše o webové stránky, na kterých si vytvoříte účet, nabijete ho penězi a následně můžete nakupovat. Příkladem mohou být společnosti jako naše směnárna Obchodování.com

Se složitostí nákupu už je to horší. U směnáren je tvorba účtu většinou jednoduchá a hravě ji zvládne každý. Služby dnes často vyžadují i verifikaci uživatele, která probíhá tak, že si od nás vyžádají kopie dvou dokumentů totožnosti (např. občanský a řidičský průkaz) a nějaký doklad o adrese (např. faktura či výpis z bankovního účtu). U kryptoměnových burz už je to o něco složitější.

Existují samozřejmě i další cesty. Dnes již existují kryptoměnové automaty (podobné klasickým bankomatům), decentralizované burzy (hlavně pro pokročilé uživatele) či úplně prostá směna mezi dvěma lidmi, kdy se s někým potkáte na tváří v tvář, předáte hotovost a přijmete kryptoměnu.

To záleží na způsobu nákupu. V případě burz je potřeba pouze připravit doklady totožnosti a projít registrací a ověřením. Směnárny mohou vyžadovat i kryptoměnovou adresu, na kterou následně nakoupené mince zašlou. V případě ostatních řešení je kryptoměnová peněženka nutností, neboť transakce bude probíhat z logiky věci okamžitě a potřebuje cílovou destinaci.
Založení kryptoměnové peněženky je poměrně jednoduché a většina z nich má skvělé návody. Práce se samotným systémem kryptoměn má ale svá pravidla, které je naprosto zásadní pochopit. Transakce jsou nevratné a nikdo za ně neručí. Jakmile někdo ukradne vaše přístupové údaje, odpovědnost padá jen a pouze na vaši hlavu. Absolutní svoboda s sebou nese i absolutní odpovědnost.

Trhy se chovají naprosto nepředvídatelně. Přestože mají jejich pohyby jasné příčiny, nikdo na světě nedokáže spojit všechny díly skládačky. Ani nadnárodní korporace něco takového nezvládnou. Bylo by proto naivní si myslet, že malé ryby jako my mají nějakou šanci. Načasovat správně trh a nakoupit nebo prodat v ten nejvíce vhodný okamžik prostě nelze - a s tím je třeba se smířit. Avšak existuje i jiný způsob. Slyšeli jste někdy o metodě DCA?
Jedná se o až překvapivě jednoduchý přístup k investování. V přesně stanovený čas budeme pravidelně investovat stejnou částku. Taková strategie může například znít: “každý pátek odpoledne koupím bitcoin za 500 Kč.”
Díky postupnému průměrování ceny se tak nemusíte starat o to, jestli nakupujete ve správný čas či nikoliv. Jednoduše omezujete vliv volatility trhů. Jestliže se chcete dozvědět o DCA víc, můžeme vás odkázat na náš článek, který se problematikou přímo zabývá.

Kryptoměnová peněženka je software, který umožňuje ochranu přístupových údajů ke kryptoměnám a napojení na kryptoměnovou síť (např. na Bitcoin). Zvolený název je lehce zavádějící, jelikož taková peněženka ve své podstatě žádné kryptoměny neuchovává. Jednotky jsou pouze záznamy v decentralizovaných databázích a peněženky poskytují přístup k jejich ovládání. Peněženky je možné rozdělit na dvě velké skupiny - softwarové a hardwarové.

První z nich se vyznačuje především svou jednoduchostí. Většinou nic nestojí, je možné si je stáhnout na počítač či smartphone. Na druhou stranu se jedná pouze o programy a jejich uživatel je tak vystaven potenciální hrozbě virtuálního útoku. Jako příklad můžeme uvést mobilní aplikace Coinomi či Trust Wallet. Hardwarové peněženky jsou naprostým opakem. Existují v reálném světě a vypadají jako malé flash disky. Jejich cena se pohybuje mezi 1 500 - 5 000 Kč. Jejich nespornou výhodou je ale skálopevná bezpečnost. Hodí se tak pro uchovávání velkých částek. Češi jsou přitom v tomto oboru už navždy zapsáni, a to kryptoměnovou peněženkou Trezor, které si cení lidé po celém světě. Jsme jednoduše špička.

Záleží na tom, kolik peněz v kryptoměnách máte a k jakému použití chcete peněženky mít. Softwarovou peněženku je vhodné mít na malé sumy a pro běžné užití. Funguje stejně jako peněženka ve vaší kapse. Do té si také vezmete maximálně pár tisíc korun na placení denních potřeb. Pokud by vás okradli, bude to sice mrzet, ale váš život se tím nijak zásadně nezmění. Hardwarovou peněženku následně berte jako bankovní sejf. Za předpokladu ideálního použití uživatelem je víceméně nedobytný a je tak perfektní pro skladování velkých částek.

Jedním slovem - trh. Každý účastník obchodu dává nějakou nabídku a poptávku, přičemž jejich průnik znamená stanovení ceny. Bitcoin nemá žádnou objektivně správnou cenu. Neexistuje nějaká banka nebo firma, která by říkala, kolik jeden bitcoin stojí. Každý člověk ho použije jinak, každý v něm vidí něco jiného. A proto je za něj jeden ochoten dát více než někdo jiný - proč by tedy potom prodejce nezvýšil i své očekávání? Tak roste cena bitcoinů. Je to jako paradox vody. V rozvinutém světě je voda relativně bezcenná. Dehydratovaní na poušti bychom ale za plnou skleničku dali vše, co máme. Je to však stále ta stejná voda, není v ní žádný rozdíl. I každý bitcoin je stejný. Jen ho každý oceňuje jinak a jeho cena jednoduše roste z toho důvodu, že si ho více lidí více váží.

Bitcoin se prodává úplně stejnými způsoby, jako kterými ho lze koupit. Na burzách, na směnárnách, v automatech a mezi lidmi. Pokud bude bitcoin stále tak populární, není důvod, proč by ho od vás někdo nekoupil. Problém může být s cenou, protože tu vám nikdo samozřejmě zaručit nedokáže. Může se stát katastrofa a jeho cena o desítky procent klesne. Nebo také naprosto obrácený případ - i zlomek bitcoinu se brzy může prodávat za miliony. Jak to dopadne? To nikdo neví. My však tušíme.

Kryptoměnová peněženka neuchovává kryptoměnové jednotky jako takové, nýbrž poskytuje přístup do kryptoměnových databází. Při každém zakládání peněženky proto dostanete tzv. seed, který slouží jako přístupový údaj. Zapište si ho na kus papíru, vyryjte ho na kus kovu - hlavně si ho bezpečně uložte. Pokud máte seed, můžete ho zadat do jakékoliv jiné peněženky a ta vás vždy napojí ke stejným adresám s mincemi, jako dřív. Tato vlastnost se dá využít i ke zlým účelům. Jestliže se váš seed dostane do rukou někomu nepovolanému, pravděpodobně o své kryptoměny přijdete, neboť zloděj vlastnící seed má ke kryptoměnám úplně stejný přístup jako vy. Tedy znovu - seed si musíte střežit jako oko v hlavě. Dokud ho ale máte, není třeba se o své kryptoměny bát.

Cena a trh jsou naprosto nepředvídatelné elementy. Nikdo neví, jestli je aktuální cena příliš vysoká nebo teprve na začátku dlouhého růstu. Když byl bitcoin za 1 USD, nikdo nevěřil, že by se mohl vyšplhat na 10 USD. Z 10 na 100, ze 100 na 1 000. A dál to asi znáte. Cílem Bitcoinu je nahradit globální bankovní systém a je jen otázka, jakou má ten pro lidi hodnotu. Bitcoin má každopádně potenciál na dosažení cenové úrovně v takové výši, že snad ani není dobré ji vyslovovat. Je to ale pouze možnost, a ta se může a nemusí vyplnit.

Bitcoin je největší a nejodolnější kryptoměna ze všech. O tom není třeba diskutovat, neboť se jedná o prostá fakta. Z pohledu systémové bezpečnosti tak vyhrává na plné čáře. Z tržního úhlu je situace o něco složitější. V různých fázích cyklu se projevují jiné vlastnosti. Altcoiny (všechny další kryptoměny kromě bitcoinu) dokážou na ceně narůst mnohem rychlejším tempem. Avšak stejně rychle také umí spadnout. Jsou proto extrémně rizikové a vhodné na čistou spekulaci. Ve většině případů nemají žádné reálné využití a jedná se o 100% podvody, které mají obohatit především jejich tvůrce. Rolí spekulanta je hledat a sázet si na ty altcoiny, které podvody nejsou a které využití mají. Bitcoin je na druhou stranu spíše pomalá želva, kterou nic nerozhodí a nakonec stejně celý závod vyhraje.

Když se vytěží jeden blok, těžaři dostanou za odměnu nově vytěžené jednotky. Při vzniku Bitcoinu byla odměna 50 jednotek. Zhruba každé 4 roky se tato odměna zmenší o polovinu - tedy na 25 jednotek, poté na 12,5,.... Tento jev se nazývá halving a možná jste o něm už také někdy slyšeli. Dnes odměna těžařů činí 6,25 jednotky na jeden blok. Postupně však bude proces těžby a půlení odměn pokračovat, a to až do té doby, dokud bude možné částku dělit. Jakmile už to nepůjde, zmizí odměna pro těžaře úplně. Kouzlem matematiky se dostaneme k tomu, že celkový počet bitcoinů se v tomto procesu dostane lehce pod hranici 21 milionů jednotek. Aby se toto číslo zvýšilo, třeba na 22 milionů, musel by někdo provést změnu zakódovanou ve zdrojovém kódu Bitcoinu, který aktuálně hlídají statisíce počítačů po celém světě. A nejen to - takový snaživec by musel donutit všechny z nich (nebo alespoň nadpoloviční většinu), že se jedná o dobrý nápad, a že by měli využít zdrojový kód s touto změnou. Z našeho pohledu se jedná o nemožné.

To se stát může. Vláda může Bitcoin nebo jiné kryptoměny postavit za hranice zákona. Může také házet klacky pod nohy směnárnám, burzám, vývojářům… potažmo všem, kteří na programech pracují. Co ale vláda nemůže, je zamezit jejich využití. Bylo by to teoreticky možné jen tehdy, kdyby se všechny státy na světě hromadně domluvily na tom, že všem zakáží přístup k internetu. Reálně se taková možnost stává v podstatě nemožnou. Zároveň by pravděpodobně ani to nepomohlo. Bitcoin má už díky několika chytrým hlavám dnes své vlastní družice a transakce je tak možné posílat přes pouhé rádiové vlny. Systém by tak fungoval i nadále. Jedná se o perfektní nástroj svobody. Regulace ze strany vlád by ale jednoznačně dokázala poškodit cenu a rychlost vývoje. Díky centralizaci altcoinů mohou zabít i je, neboť pokud zavřete vývojářský tým, projekt se pravděpodobně rozpadne. Bitcoin je v tomto směru reálně nemožné zastavit - nemá žádnou centrálu, žádnou osobu, která ho řídí, nemá za sebou žádnou firmu a může ho vylepšovat kdokoliv na světě. Pandořina skříňka už se otevřela a není způsob, jak ji znovu zavřít.

Samozřejmě je to možné, ba co víc, je to velmi podstatná vlastnost. Jeden bitcoin je možné rozdělit až na 8 desetinných míst, tedy na 0,00000001 BTC. Nejmenší jednotka bitcoinu se nazývá 1 satoshi - právě podle svého zakladatele. Pokud si chcete nechat bitcoin odeslat na peněženku, je dobré převádět větší částky, nejlépe alespoň za pár tisíc korun - z důvodu fixní výše poplatku za transakci. Mince však můžete držet i na směnárnách a burzách, kde lze nakupovat i pod dolar.

Otázka daní je velmi komplexní záležitost. Hraje v ní roli vaše daňová rezidence, velikost zisků, počet měn, se kterými obchodujete, zda-li jste firma nebo osoba, apod. Velmi zjednodušeno se však u nás v České republice daní pouze zisk, a to na roční bázi. Do zisku ve výši 48násobku průměrné měsíční mzdy je nutné odvést 15 % ze zisku, vše nad je poté daněno sazbou 23 %. Každopádně každým rokem se zákony mohou měnit a je proto nanejvýš příhodné, abyste se spojili se svým daňovým poradcem.

Ziskovost těžby záleží především na ceně vaší elektřiny. Ta je totiž nákladem, který bude nutné platit neustále. Jestliže máte elektřinu dostatečně levnou, poté se může těžba vyplatit. Dá se také uvažovat o jiných nápaditých řešeních. Těžařský hardware vyprodukuje velké množství odpadního tepla (a hluku), dá se tak perfektně použít například pro vytápění sklepů a garáží. Obecně se ale dá říct, že je těžba pro většinu lidí ztrátová záležitost. Mnohem jednodušší a přínosnější je prostě kryptoměnu koupit a držet (především v případě bitcoinu).

Při jeho vzniku to tak rozhodně bylo. Dark web byl místem, kde lidé chtěli svobodu obchodu. Často se však jednalo o prodej nelegálních věcí a bylo nutné najít způsob, jakým za zboží platit. Bitcoin se nabídl jako perfektní způsob. Za správných podmínek dokáže být anonymní a do skládačky tak zapadl naprosto přesně. Kupovat drogy z bankovního účtu na vaše jméno byla vždy blbost. Dnes už je doba jinde. Bitcoin se používá k mezinárodnímu obchodu, k investicím, k uchovávání hodnoty, lidé ho dokáží přenést přes hranice při útěku ze země jen za použití své vlastní paměti… Bitcoin dává lidem především možnosti. Nutno také podotknout, že nelegální neznamená nutně špatné. Výroba kobercových bomb může být naprosto legální business. Za otevření stánku s banány bez povolení vás může čekat minimálně pokuta.